čtvrtek 29. ledna 2015

V nemoci i ve zdraví

Venku řádí moribundus a dostal i nás. Resp. nejprve dostal Šimona, následně muže, a já zatím odolávám. A protože nemocné dítě rovná se nevrlé dítě (alespoň u nás), tak jsme vymýšleli všelijaké nové aktivity. Poprvé jsem vytáhla pastelky, které dostal Šimon od hodné tety Marušky a ačkoli zpočátku to na úspěch moc nevypadalo, docela jsme se tím zabavili. 


Taky jsme pekli sušenky. Tyhle citronové už poněkolikáté, teď měly ale premiéru s datlovým sirupem. Recept je od Myšičky, já jen přidávám daleko víc citronu. Když už, tak už.


No a hitem je teď u nás sledování ptáků v okně. V mém podání jsou ptáci pipi, Šímovu interpretaci bych přiblížila něčemu jako "pch pch". Nejčastěji na ně ťuká přes sklo a když zrovna nejsou žádní na obzoru, začne roztomile lomit rukama :)



úterý 6. ledna 2015

Povedlo se

Znáte to, jsou dárky, ze kterých je obdarovaný nadšený více, a z jiných méně. Pro Šimona byl absolutní terno látkový tunel z Ikea, se kterým neskutečně řádí. To jsem ale tušila, protože ho Šimon vyhledává i na cvičení pro mrňata, kam chodíme. 

Já byla nadšená z dřevěného autíčka, které jsem ulovila na výstavě montessori hraček. Šimona až tak nebere, ale snad se k tomu časem dopracuje. Zatím ho nejvíc baví vyndávat z auta "pišlika", tedy řidiče :) Pišlické hračky doporučuji, jsou krásné, vyráběné v rychlebských horách.


pátek 2. ledna 2015

První zimní radovánky

Na Boží hod jsme vyrazili za mužovými rodiči do Holetína, po pár dnech tam jsme přejeli k mým rodičům do Orlové. Sníh byl tam i tam, takže se Šíma vyřádil do sytosti. Pár dní před Vánoci se rozchodil a tak řádil jak černá ruka. Sáňky ho moc nebraly, mnohem větší švanda byla ťapkat ve sněhu nebo nechat se vozit na lopatě :)


Štědrý den

Štědrý den jsme si užili v Brně. V klidu a pohodě, s odpolední procházkou do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Židenicích, kde zpívali při mši koledy s kytarou a kde každoročně připravují perníkový betlém...


(Intermezzo: Protože Šimona čekání na koledy v kostele moc nebavilo, vyrazil muž ven se slovy "tak my jedem" a já žila v domnění, že jedou domů. Poslechla jsem si pár koled a vyrazila k domovu taky, abych stihla všechny přípravy na večer - nemajíc klíče ani telefon. Zvoním, nikdo neotvírá... No co myslíte, kluci kroužili kolem kostela a čekali na mě, za mnou přišli asi po půlhodině mého čekání přede dveřma. Naštěstí mě sousedi pustili aspoň do chodby :))

Před večeří jsme si pouštěli lodičky,

po večeři, která se u nás skládá z hrachové polévky, bramborového salátu s kaprem, cukroví a ovoce (nesmí chybět rozkrajování jablíčka), šel Šimon s maminkou vyhlížet Ježíška a pod stromečkem se objevila nadílka.


A pak už se jen trhal balicí papír... :)


Oslaveno

Tentokrát jsme Šimonkovy narozeniny slavili na etapy. V pondělí jsme mu popřáli v kruhu rodinném, jen s muffinkem ozdobeným svíčkou (a té ra...