Pramen žen

Už dlouho jsem neviděla žádný film, který by ve mě tak "rezonoval", tak třeba někoho taky navnadím. Film má podtitul "inspirující příběh o ženské solidaritě" a je zasazený do muslimského prostředí.

"Děj filmu nás zavádí do malé vesničky kdesi mezi severní Afrikou a Arabským poloostrovem. Ženy zde chodí pro vodu k prameni, který se nachází vysoko v horách, zatímco muži klábosí a pokuřují vodní dýmky v místní kavárně. Tuto nerovnou tradici hodlá zlomit mladá Lejla, která navrhne ostatním ženám zahájit "stávku v lásce". Film je moderním zpracováním Lysistraty od řeckého dramatika Aristofana." (youtu be)

Ke zhlédnutí tu.

Seš normální?

Je obecně známo, že si z dětství neseme určité stereotypy, které pak třeba i nevědomky používáme při výchově našich dětí. A dokonce i v případě, kdy jsme z nich jako děti sami šíleli. Sama sebe jsem nedávno několikrát nachytala, jak našeho prcka častuju otázkou "Seš normální?, když zrovna vyváděl něco, co neměl (rozuměj sahal do odpaďáku a strkal si to do pusy, vylíval na sebe pití apod.). Dodnes si pamatuju, že jsem z toho sama "rostla". A tak jsem se zastyděla a dávám si na to pozor. A čekám, kdy zas přijdu na něco takového. Bude toho asi dost :)

Ochutnávku sněhu už má Šimon za sebou :)

V nemoci i ve zdraví

Venku řádí moribundus a dostal i nás. Resp. nejprve dostal Šimona, následně muže, a já zatím odolávám. A protože nemocné dítě rovná se nevrlé dítě (alespoň u nás), tak jsme vymýšleli všelijaké nové aktivity. Poprvé jsem vytáhla pastelky, které dostal Šimon od hodné tety Marušky a ačkoli zpočátku to na úspěch moc nevypadalo, docela jsme se tím zabavili. 

Taky jsme pekli sušenky. Tyhle citronové už poněkolikáté, teď měly ale premiéru s datlovým sirupem. Recept je od Myšičky, já jen přidávám daleko víc citronu. Když už, tak už.

No a hitem je teď u nás sledování ptáků v okně. V mém podání jsou ptáci pipi, Šímovu interpretaci bych přiblížila něčemu jako "pch pch". Nejčastěji na ně ťuká přes sklo a když zrovna nejsou žádní na obzoru, začne roztomile lomit rukama :)

Povedlo se

Znáte to, jsou dárky, ze kterých je obdarovaný nadšený více, a z jiných méně. Pro Šimona byl absolutní terno látkový tunel z Ikea, se kterým neskutečně řádí. To jsem ale tušila, protože ho Šimon vyhledává i na cvičení pro mrňata, kam chodíme. 

Já byla nadšená z dřevěného autíčka, které jsem ulovila na výstavě montessori hraček. Šimona až tak nebere, ale snad se k tomu časem dopracuje. Zatím ho nejvíc baví vyndávat z auta "pišlika", tedy řidiče :) Pišlické hračky doporučuji, jsou krásné, vyráběné v rychlebských horách.

První zimní radovánky

Na Boží hod jsme vyrazili za mužovými rodiči do Holetína, po pár dnech tam jsme přejeli k mým rodičům do Orlové. Sníh byl tam i tam, takže se Šíma vyřádil do sytosti. Pár dní před Vánoci se rozchodil a tak řádil jak černá ruka. Sáňky ho moc nebraly, mnohem větší švanda byla ťapkat ve sněhu nebo nechat se vozit na lopatě :)

Štědrý den

Štědrý den jsme si užili v Brně. V klidu a pohodě, s odpolední procházkou do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Židenicích, kde zpívali při mši koledy s kytarou a kde každoročně připravují perníkový betlém...

(Intermezzo: Protože Šimona čekání na koledy v kostele moc nebavilo, vyrazil muž ven se slovy "tak my jedem" a já žila v domnění, že jedou domů. Poslechla jsem si pár koled a vyrazila k domovu taky, abych stihla všechny přípravy na večer - nemajíc klíče ani telefon. Zvoním, nikdo neotvírá... No co myslíte, kluci kroužili kolem kostela a čekali na mě, za mnou přišli asi po půlhodině mého čekání přede dveřma. Naštěstí mě sousedi pustili aspoň do chodby :))

Před večeří jsme si pouštěli lodičky,

po večeři, která se u nás skládá z hrachové polévky, bramborového salátu s kaprem, cukroví a ovoce (nesmí chybět rozkrajování jablíčka), šel Šimon s maminkou vyhlížet Ježíška a pod stromečkem se objevila nadílka.

A pak už se jen trhal balicí papír... :)

Nachystáno

Protože nás jako každý rok čekají cestovní Vánoce, začínáme s chystáním stromečku dříve, abychom si ho trochu užili. Letos jsme si pořídili nový stromeček v květináči, snad nám vydrží jako ten předchozí, který s námi oslavil pět sezón. Začal nám už ale žloutnout a tak ho na jaře čeká zasazení někde v lesíku, snad se ještě vzpamatuje.

Stromeček jsme ozdobili už o víkendu. Letos v bílo-červené. Háčkované ozdoby mám z Fleru, mašle a šišky jsou handmade ode mě, perníčky jsem dostala od kamarádky Helenky. No a bez světýlek si stromeček neumím představit. Líbí se nám moc :)

Na Veselém Kopci

Veselý Kopec možná znáte, mezi lidmi je docela známý. Pokud ne, jedná se o muzeum lidové architektury, pěkné, ale třeba oproti Rožnovu p. Radhoštěm malé, a našli byste ho kousek od Hlinska.

Já se v těch končinách vyskytuju poměrně často, jelikož odtud pochází můj muž, poprvé jsem se na Kopec ale jela podívat v adventním čase. Konal se tu zrovna vánoční jarmark, interiéry domečků byly svátečně nazdobené a k dokonalé vánoční atmosféře už chyběl jen sníh. 

Předvánoční úklid

S předvánočním úklidem mi vehementně pomáhá Šimon. Tedy jenom v kuchyni. Paní Lopatka a pan Smetáček jsou jeho velkými kamarády a několikrát denně musíme zametat, jinak se hrozně rozčiluje.

Kuk na mamku!

Tvořivá

Po večerech

jsem konečně nějak vyzdobila přebalovací koutek,

udělala kamarádce ozdobu na čepici,

pomalu jsem začla s vánoční výzdobou,

s přípravami ozdob na stromeček,

a s tvorbou vánočních přání. 

Po výbuchu

Jako po výbuchu to v poslední době vypadá u nás doma. Šimonkovou nejoblíbenější hrací zónou se stal náš gauč. Sám si na něj vyleze, rozhází všechny polštáře a opěráky, lozí mezi nima, po nich i pod nima, a když ho to přestane bavit, zase sleze :)