čtvrtek 3. dubna 2014

Dobít baterky

Kousek od domu máme Bílou horu, jinak řečenou Bílendu. V těchto dnech tam se Šímou vyrážíme často. Někdy se podaří, že dítko usne, já zaparkuju kočár u lavičky a dobíjím baterky. Na sluníčku, obklopená barvami, vůněmi a ptačím zpěvem. Takové dny jsou pak za odměnu. Když s sebou mám ještě knížku, k dokonalosti nic nechybí. Jenom asi musím dobíjet častěji, protože momentálně jsem jaksi bez šťávy, krabice papírových kapesníků je teď můj nejvěrnější přítel :(







Ráda dostávám květiny, ale stejně ráda si je kupuju. Ten pocit, když si ji pak nesu domů...!
Nový přírůstek - pryskyřník neboli ranunculus. 
A nakonec zjištění tohoto týdne: nemám ráda letadla nad hlavou.
Poslední dny nám na můj vkus nějak nízko nad domem přelétávají velká letadla a nic moc pocit.  

Žádné komentáře:

Okomentovat

V nohách

Moje kamarádka Jana toho má naběháno už dost. Propadla tomu natolik, že se u svého oblíbeného koníčka chtěla nechat zvěčnit a tak jsme vyraz...