Jak jsme slavili

V naší rodině bývá zvykem, že 50. narozeniny se slaví ve velkém, často v restauraci, s hudbou a tancem. Moji mamku to potkalo letos a všichni jsme se na tuhle oslavu moc těšili, ačkoliv mi bylo jasné, že s naším mrňousem se budeme muset krotit. Jsem ráda, že jsem jsme si s mužem ukradli jeden tanec pro sebe, jinak jsme tancovali hlavně kolem Šimonka :) Pro jistotu jsme tam měli pronajatý i pokoj, abychom se mohli uchýlit do klidu, to se nám vyplatilo.

Šimon byl obletovaný skoro víc než oslavenkyně

Za měsíc čeká moje rodiče ještě krásné výročí 30 let od svatby, tak jsme pro ně s bráchou připravili malé překvapení.

V tom, jak se k sobě naši chovají, jsou pro mě velikým vzorem. S láskou, s úctou. Každý den si dají pusu. Umí si užívat života, ať už výletujou, nebo si zajdou jen tak posedět na pivko nebo na večeři. Doufám, že tu třicítku budeme jednou s P. slavit taky.

Ve volných chvílích

...šiju z filcu. Jdou z něj udělat i parádní hračky, už se těším až Šíma trochu povyroste. Na žužlání je to totiž nic moc materiál.

Pokroky

U Šimona nastalo nové období. Začalo to strkáním pěstičky do pusy a momentálně do pusy dává všechno, co se mu namane. Zatím mu to ale moc nejde, ne vždycky se trefí, tak to se pak vzteká a rozčiluje :)

Šímova momentálně nejoblíbenější hračka. Kam se hrabe Lamaze, pche! :)

Taky už rozevřel pěstičku a začíná věci cíleně uchopovat. Dokonce vydrží (když má náladu) hrát si chvíli sám pod hrazdičkou.

Odpočívací

Muž odjel minulý týden na vícedenní služebku a aby nám se Šímou nebylo smutno, odvezl nás k mým rodičům. Ti si mohli prcka do sytosti užít a já trochu vydechla, oboustranně výhodná záležitost :)

A navíc jsem tam došla k zajímavému zjištění: myslela jsem, že na poslouchání pohádek je prcek ještě moc malý, ale hlas pana Brodského ho dokázal zaujmout natolik, že 40 minut seděl, ani nedutal :)