Čím bude?

Zajímalo by mě, jestli bude mít Šimon více sklony k technice po tatínkovi nebo bude spíš humanitní typ po mamince. Zatím se u něj projevila láska ke kabelům, čudlíkům a strojům všeho druhu v kombinaci se zálibou v listování knihami, tak uvidíme, co převáží.

Komora - oblíbená místnost našeho bytu.

Hádecké lesy

Využili jsme dnešního hezkého počasí a vyrazili do přírody. Hády jsou oblíbená výletní lokalita Brňanů, takže to tam občas vypadalo jako na magistrále, my jsme pak ale sešli na lesní pěšinku a tak trochu se ztratili. Ale hezky jsme se ztratili. Muž sice špačkoval, že příště mě určitě zas poslechne, protože ta lesní stezka nebyla zrovna baby-friendly, ale moje romantické já se tetelilo :) Fotit lesní ticho jsem bohužel nestíhala, nesla jsem Šimona v nosítku a muž manévroval s kočárem.

Svatební fotografkou

Občas se najde někdo, kdo mě angažuje jako fotografku. Tentokrát to byla švagrová a žádala si rovnou focení svatby. Svatební fotoalbum s fotkami tedy dostala jako svatební dar. Album jsem nechala vyrobit na Fleru u prodejce jv-alba a protože to byla kvalitní práce, ráda tu udělám reklamu :)

A ještě pár fotek ze svatby:

Víkend v Beskydech

Dostali jsme letos od našich k narozeninám wellnes víkend v Beskydech. Abychom si odpočinuli, tak si rodiče to samé nadělili k 30. výročí jejich svatby s tím, že na procedurách se prostřídáme u Šimonka.

Užili jsme si to, vystřídali soukromou vířivku s šampaňským, sauny, masáže a zábaly. Absolvovali jsme "romantickou večeři" i se Šímou, který bavil hosty v restauraci :) Počasí nám bohužel nepřálo, jak už to někdy bývá, vyčasilo se až při odjezdu.

Kunčice pod Ondřejníkem

Listí se teprve začínalo barvit

Na památku

Čas letí jak splašený a i když se snažím hodně fotit, stejně se mi to zdá málo. Chtěla bych si zapamatovat takových věcí! Proto jsem Šimonkovi (a taky vlastně pro sebe) mimo fotoalba založila i zápisník, kam se snažím pravidelně psát prckovy pokroky a plánuju, že časem tam přibudou i jeho hlášky, naše společné zážitky a třeba i moje pocity... Sama jsem zvědavá, co se z toho vyvrbí.

Váhala jsem, jak svoje zápisky začínat,
nakonec jsem se rozhodla psát budoucímu Šímovi.

Mám ráda, když si můžu svoje fotky "osahat",
baví mě jejich lepení do alba, ráda si je pak prohlížím.
 Fotky, které jsou jen uložené v PC. jsou pro mě poloviční fotky.

A ještě minireport jak to vypadá u nás doma:

Desetiměsíčniny slavíme ve stoje.
Šimon teď posedí jen u knížky, jinak zkoumá a objevuje.

Závěr prázdnin

Prázdniny sletěly ani nevím jak. My jejich závěr prožili u babičky na Vysočině.

Chodili jsme do lesa...

...na houpačku, ze které jsme Šimona pomalu nemohli dostat...

...poprvé se spolu svezli na kolotoči...

...obdivovali kombajny...

...oškubávali babičce zahrádku...

...čistili houby...

...bláznili na poli...

...mávali na kovboje...

...a unavení chodili spát se slepicema.

 No a za dva týdny jdeme na svatbu švagrové, takže jsem byla zasvěcena do výroby východočeských svatebních koláčků. Pro neznalé - tyhle svatební koláčky mají velikost nula nula nic, spočítali jsme, že na plech se jich vejde necelých 400, takže slušná piplačka. Plechů jsme udělali 16. Dělají se s tradičními náplněmi, tedy tvarohem, mákem, povidly, někdy taky ořechy. Promazávají se máslem a po upečení se obalují v cukru.

Vertikalizujeme

Za poslední dobu udělal Šimon velké pokroky. Plazí se už poměrně dlouho a ačkoli z toho nemám radost, vypadá to, že přeskočí lezení a rovnou začne ťapat. Novinka posledních dní je, že se víceméně pomocí rukou vyšplhá po sedačce (případně našich nohách) nahoru a balancuje na nožkách. Taky se tímhle způsobem umí posadit.

K lezení jsme ho zkoušeli motivovat všelijakými způsoby, ale nedá si říct. Na kolínka se občas dostane, ale párkrát zapéruje a rozplácne se zas na zem. Všude čtu, že lezení je pro vývoj dítěte zásadní, náš ortoped se nad tím ale nijak nepozastavoval. Jestli máte nějakou zaručenou radu, tak sem s ní :)

Výlet 5: Pulčínské skály

Poslední z našich dovolenkových výletů se konal pod taktovkou mého turisticky založeného táty. Mužovi rodiče zůstali na chatě se Šimonkem a my se vydali vzhůru k výškám.

(Pozn. Tchán rybaří, takže na dovolenou se jezdilo vždycky k vodě. "Hory? Kdepak, nic pro nás!" Vybrat tedy místo, kde by se líbilo oběma rodičům, byl trochu oříšek. Nakonec jsem našla chatu v horách a přitom s rybolovnými rybníky kousek od chaty.)

Pulčínské skály jsou schované v lese a ačkoli trasa není dlouhá (vyšli jsme z Pulčína a zvládli jsme to tak za dvě hodiny), jedná se o náročnější terén. Byla jsem ráda, že jsme s sebou Šimona nakonec nebrali, protože mezi skalami by se s ním ani v nosítku chodit vážně nedalo.

Začátek vstupu do skalního městečka

Cestou potkáte i pár řetězů

Úsměv, prosím!

Dolů se jde vždycky hůř

Taky tam vidíte usmívající se želvu? :)

Cestou si můžete natrhat klobásky :)

Výlet 4: destilerka Jelínek a ZOO Lešná

Výlet na celý den. Nejprve jsme se vydali na exkurzi do destilerky R. Jelínek, byli jsme přece v kraji slivovice, že. Pro návštěvníky je připravená exkurze s názvem Distilery Land a seznamuje s historií firmy a principy výroby. Exkurze to byla příjemná (ve skupině nás nebylo moc), hezky udělaná a hlavně voňavá! Ta vůně sušených švestek, to bylo něco. Možno zakoupit vstup s ochutnávkou i bez.

Vlevo: čmuchadla s jednotlívými ingrediencemi.
Vpravo: Místnost s pronajímatelnými boxy. 

Jediná fotka s komplet "účastníky zájezdu"
a nejvýznamnějším rodákem Vizovic, Jožinem z Bažin.

Po exkurzi se vydáváme omrknout zvířátka v ZOO Lešná. Slyšela jsem, že je to pěkná ZOO a můžu to jen potvrdit, zatím asi nejhezčí, kterou jsem navštívila. Netušili jsme ale, že je tak rozlehlá, a protože nás tlačil čas, museli jsme ke konci už docela pospíchat. Litovala jsem, že jsem si nevzala teleobjektiv, mohla jsem mít zvířátka pěkně zblízka. Příště. Určitě nějaké ještě bude. 

ZOO je umístěna v areálu zámeckého parku.
Zámek samotný (jeden z nejmladších na Moravě)
 je moc pěkný, dovnitř jsme ale nešli.

Už jste si někdy podrbali lenochoda? :)